Kouř
Muzikál
Kultovní rytmikál z roku 1991 ožívá na divadelních prknech. “Hele, kotě, vo co ti de?" Každý, kdo v devadesátých letech vnímal kulturní vývoj, Kouř zná. Kdo se narodil až po Kouři, zná slavný Arnoštkův hit “Je to fajn fajn fajn, je to fajn.” Mirek se opět s cigaretou v ruce a trochu znuděně stává tváří malé revoluce, Kotě je opět projekcí všech možných i nemožných mužských fantazií o femme fatale, ředitel je opět ideologickým nabubřelcem, máničky negují vše, co se naskytne, svazáci naopak servilně vítají vše, co se namane. Helenka je zamilovaná. A na režijní stoličku nezasedne nikdo jiný než původní Arnoštek.
Dramaturgická spolupráce na scénáři: Patrick Fridrichovský.
Upozornění pro epileptiky: během představení se používá stroboskop.
Ve hře předepisuje autor na scéně kouření a inscenace jeho umělecký záměr respektuje.
Projekt je realizován s finanční podporou hl. m. Prahy.
Obsazení
Napsali o nás
Super scéna, pěkně udělaný muzikál.
Songy skvělé, obsazení také, příběh dobře uchopený a podaný. Zasmála jsem se, dojala, celý večer mi uběhl rychle a stopáž mi přišla tak akorát.
Výborný, opravdu jsem si to užil.
Industriální normalizační rytmikál podle Vorlova filmu se povedl. Má to energii, má to drajv, tři hodiny utečou jako nic.
...když jde člověk na něco, od čeho nic neočekavá a následně je nadšený.
Nesmírně příjemné překvapení. Můj asi první český muzikál. Neuvěřitelné tempo a rytmus. Označení rytmikál je plně oprávněné, tři hodiny v neuvěřitelném tempu. Klobouk dolů před režisérem a herci. Kouř byl. Móře kouře.
Divadelní inscenace nabízí dost podobného s filmem, zároveň několik novinek, takže stojí za to divadlo navštívit.